Ciadella Bianca Davaroni

HISTORIE PLEMENE

( Atlas plemen psů – Najmanová-Humpál )

 

 

Anglický setr byl vyšlechtěn z původního dlouhosrstého anglického ohaře, který byl ještě na začátku 18. století chován bez ohledu na zbarvení jen pro výkon. Teprve kolem roku 1830 se začalo s chovem setrů podle barvy, která v různých částech země převažovala. Tak v Irsku převažovali psi bíločervení, v jižní Anglii opět psi bílí s černými, hnědými a oranžově žlutými znaky a ve Skotsku černí s pálením.

O chov bílých setrů , nazývaných setři angličtí, se nejvíce zasloužil anglický chovatel Lawerack, který tyto psy choval v masovém měřítku a nejužší příbuzenskou plemenitbou jim dal typ, jaký u nich vidíme dodnes. Proto se anglickému setru často říká také laverak.

Anglický setr je krásný, ušlechtilý pes, s úžasně jemným nosem, rychlým a dalekým  hledáním a pevným vystavováním, které je pro něj charakteristické tím, že před zvěří přisedá. Od této vlastnosti se odvozuje název všech setrů (to set-sednout), jimž se říkalo sedding dogs, zkráceně setr. Úplný rozvoj jednotlivých plemen setrů, a tím i anglického setra, byl ukončen až teprve na začátku druhé poloviny minulého století.

U nás je anglický setr poměrně vzácný, poněvadž jeho upotřebitelnost k všestranné práci ohaře je značně snížena, neboť anglický setr je specialista v hledání a postrádá vlohy pro stopování a přinášení. Samozřejmě, že se dá vycvičit i jako ohař všestranný, ačkoli zpravidla na úkor svých vrozených vlastností. Naše podmínky lovu pak nenasvědčují tomu, že by se anglický setr mohl u nás více rozšířit, a proto zůstane omezen na úzký okruh milovníků tohoto ušlechtilého pelemena.